Složení a mechanismus působení

Transfer Faktor je dialyzát (extrakt) z vepřové krve, který obsahuje nízkomolekulární peptidy respektive ribonukleopeptidy s molekulovou velikostí do 10 kDa s imunooptimalizačním efektem.

Z těchto složek bylo dosud identifikováno několik látek - např. Imreg 1 a Imreg 2, tvořené dipeptidem tyrosin-glycin a tripeptidem tyrosin-glycin-glycin. Tyto biologicky aktivní látky působí na buněčnou imunitu příjemce; částice obsažené v transfer faktoru jsou menší než 10 000 Daltonů. Mechanismus účinku na imunitní systém není dosud přesně popsán, je však zřejmé, že spočívá zejména v ovlivnění proliferace a diferenciace různých druhů imunitních buněk i v lidském organismu - v podpoře dozrávání buněk imunitního systému do stadií, ve kterých jsou funkční. Působí například na lymfocyty, a to jak s markery CD4, tak CD8. Aplikace transfer faktoru může zvýšit produkci imunologicky aktivních molekul jako jsou IFN-gama, IL-1, IL-2 a následnou podporu dozrávání T lymfocytů, které jsou důležité jak při nádorových onemocněních tak při infekcích. Zejména u onkologických pacientů je buněčná imunita po ozařování nebo chemoterapii narušená a transfer faktor může napomoci při normalizaci imunitního systému. Byla provedena celá řada klinických studií zaměřených na použití transfer faktoru u pacientů trpících rakovinou.

Jak funguje transfer faktor na člověka?

Základní buňky téhož orgánu nebo tkáně u obratlovců jsou velmi podobné bez ohledu na biologický druh. To znamená, že buňky stejných orgánů jednotlivých biologických druhů včetně člověka mají velmi podobnou strukturu. Například receptory na povrchu bílých krvinek (leukocytů) člověka reagují na signální molekuly izolované z krve prasete nebo krávy.  A právě na této skutečnosti je založený transfer faktor. Ultrafiltrát získaný z krve zvířete tak může prospěšně působit na imunitní systém člověka a může být silným impulzem pro revitalizaci a regeneraci lidského organismu (zejména imunitního systému) na molekulární úrovni. Význam  Transfer faktoru spočívá v zásobení buněk bioaktivními peptidy, které pozitivně ovlivňují kontrolní mechanizmy jednotlivých buněk a mezibuněčné vztahy v různých tkáních a orgánech, čím se projeví jejich podpůrný, projektivní a regenerační účinek.