Co je to Transfer Faktor?
„Transfer faktor“ neboli „přenosový imunitní faktor“ je látka, která je schopná „přenést“ správné imunitní reakce ze zdravého organismu na člověka, jehož imunita je nedostatečná.
Jedná se o směs malých imunitních molekul (s molekulovou hmotností menší než 10 kDa), která se získává ze savčích bílých krvinek, tzv. leukocytů.
Podání transfer faktoru se řadí do imunomodulační terapie, protože vylepšuje funkci imunitního systému pacientů, jejichž buněčná imunita z různých důvodů nefunguje správně. Jsou to například imunodeficientní pacienti trpící chronickou infekcí nebo onkologičtí pacienti, jejichž léčba (ozařování, chemoterapie) způsobuje oslabení buněčné imunity.
V těchto případech má Transfer faktor imunooptimalizační efekt, tzn. navozuje nastavení normální funkce a počtu bílých krvinek, zejména zralých T lymfocytů. Dále indukuje tvorbu tzv. imunoaktivních molekul jako jsou například interferony či interleukiny a silně aktivuje makrofágy (bílé krvinky, které jsou schopné pohltit a zneškodnit poškozené nádorové buňky, bakterie a virové částice.
Působivé výsledky klinických studií ukazují nesporný vliv Transfer faktoru na posílení imunity pacienta a to nejen na problémy, jež se snažíme vyléčit, ale Transfer faktor často řeší i patologické stavy nesouvisející s primárním onemocněním. Je to dáno tím, že TF je získán přímo z buněk imunitního systému, jehož přirozeným charakterem je schopnost rozpoznat a odolávat všem druhům exogenních nebo endogenních patogenů a to i neznámých a nepředvídatelných.
Mezi největší výhody užívání Transfer faktor patří kromě jeho vysoké účinnosti i jeho přirozený původ a přirozený efekt a v neposlední řadě absence jakékoli toxicitiy a nežádoucích účinků, které provází užívání mnoha imunomodulačních léků.
Trocha historie
V roce 1942 Merrill Chase zjistil, že pokud naimunizuje morčata určitým antigenem a izoluje z nich buňky pobřišnice, pak tyto buňky jsou schopny „přenést imunitu“, jsou-li injikovány do morčat které se nikdy s tímto antigenem nesetkaly. Takto objevil tzv. „buněčnou imunitu“.
Mezi léty 1950 – 1960 prof. Lawrence dokázal, že k „přenosu imunity“ nejsou potřeba celé buňky, ale pouze jejich malé kousky – molekuly menší než <10 kDa. Tyto imunitní molekuly pocházející z bílých krvinek nazval „transfer faktorem“
Složení a mechanismus působení
Transfer Faktor je dialyzát (extrakt) z vepřové krve, který obsahuje nízkomolekulární peptidy respektive ribonukleopeptidy s molekulovou velikostí do 10 kDa s imunooptimalizačním efektem.
Z těchto složek bylo dosud identifikováno několik látek - např. Imreg 1 a Imreg 2, tvořené dipeptidem tyrosin-glycin a tripeptidem tyrosin-glycin-glycin. Tyto biologicky aktivní látky působí na buněčnou imunitu příjemce; částice obsažené v transfer faktoru jsou menší než 10 000 Daltonů. Mechanismus účinku na imunitní systém není dosud přesně popsán, je však zřejmé, že spočívá zejména v ovlivnění proliferace a diferenciace různých druhů imunitních buněk i v lidském organismu - v podpoře dozrávání buněk imunitního systému do stadií, ve kterých jsou funkční. Působí například na lymfocyty, a to jak s markery CD4, tak CD8. Aplikace transfer faktoru může zvýšit produkci imunologicky aktivních molekul jako jsou IFN-gama, IL-1, IL-2 a následnou podporu dozrávání T lymfocytů, které jsou důležité jak při nádorových onemocněních tak při infekcích. Zejména u onkologických pacientů je buněčná imunita po ozařování nebo chemoterapii narušená a transfer faktor může napomoci při normalizaci imunitního systému. Byla provedena celá řada klinických studií zaměřených na použití transfer faktoru u pacientů trpících rakovinou.
Jak funguje transfer faktor na člověka?
Základní buňky téhož orgánu nebo tkáně u obratlovců jsou velmi podobné bez ohledu na biologický druh. To znamená, že buňky stejných orgánů jednotlivých biologických druhů včetně člověka mají velmi podobnou strukturu. Například receptory na povrchu bílých krvinek (leukocytů) člověka reagují na signální molekuly izolované z krve prasete nebo krávy. A právě na této skutečnosti je založený transfer faktor. Ultrafiltrát získaný z krve zvířete tak může prospěšně působit na imunitní systém člověka a může být silným impulzem pro revitalizaci a regeneraci lidského organismu (zejména imunitního systému) na molekulární úrovni. Význam Transfer faktoru spočívá v zásobení buněk bioaktivními peptidy, které pozitivně ovlivňují kontrolní mechanizmy jednotlivých buněk a mezibuněčné vztahy v různých tkáních a orgánech, čím se projeví jejich podpůrný, projektivní a regenerační účinek.
Kdy Transfer faktor pomáhá?
Užívání transfer faktoru je doporučováno zejména u poruch buněčné složky imunitního systému, dále u onkologických pacientů po chemoterapii při léčbě cytostatiky, po ozařování na přirozené obnovení správné funkce imunitního systému, který je nezbytným předpokladem k ochraně těla před nádorovými buňkami. Dále se jedná o recidivující a chronické infekce (bakteriální i virové), atopický ekzém, psoriázu, autoimunitní onemocnění atd.
Transfer faktor se podává často u nemocných s různými imunodeficiencemi před chirurgickým výkonem. Kromě toho se po aplikaci transfer faktoru podstatně zlepšuje proces hojení pooperačních ran, zejména kombinuje-li se podání transfer faktoru se zinkem, popř. v indikovaných případech s imunoglobuliny.
Vzhledem k aktivaci zánětlivých ložisek s následným překrvením je doporučován, je-li to možné, časový odstup mezi poslední aplikací transfer faktoru a operací alespoň týden.
Nádorové onemocnění představuje častou indikaci podávání transfer faktoru u osob, u kterých prováděná léčba (cytostatika, radioterapie) vyvolává snížení buněčné imunity. Aplikace transfer faktor v onkochirurgii může přinést zlepšené hojení ran, popřípadě omezení vzniku mirkometastáz. Představuje rovněž důležitou možnost, jak posílit protinádorovou obranyschopnost.